Detail

jestřábník dvouklaný

Hieracium bifidum

jastrabník dvojúkrojkový | ---

hvězdnicovité / Asteraceae

      jestřábník / Hieracium

Botanická charakteristika:


Hlavní rozlišovací znaky:
  §  četné hvězdovité chlupy na zákrovních listenech
  §  volné vrcholíky
  §  zelené až mírně nasivělé listy

Místa výskytu:
Vyskytuje se na skalách, sutích, kamenitých svazích, ve světlých lesích, nejvíce na vápencích. Roste na mělčích, zásaditých až neutrálních půdách obvykle s nižším obsahem humusu.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Rod Hieracium patří k taxonomicky nejsložitějším skupinám cévnatých rostlin. Jednotlivé druhy jsou si velmi podobné, navíc se navzájem velmi snadno kříží a vznikají tak mezidruhoví kříženci, kteří jsou velmi variabilní, jakožto i samotné rodičovské druhy jsou nesmírně rozmanité ve svých morfologických znacích. Hlavním důvodem variability jestřábníků je jejich způsob rozmnožování. Rozmnožují se apomikticky, tvoří klíčivá semena, aniž by květy byly opyleny. Vzniká tak potomstvo geneticky shodné s rodičovskou rostlinou.

Rod Hieracium se u nás rozděluje na dva podrody lišící se některými morfologickými znaky: Hieracium (nažky 2,5 – 5 mm dlouhé, chmýr dvouřadý, listy drobně až hrubě zubaté, rostliny vždy bez výběžků) a Pilosella (nažky nanejvýš 2,5 mm dlouhé, chmýr jednořadý, listy celokrajné nebo nanejvýš s drobnými oddálenými zuby, rostliny často s podzemními i nadzemními výběžky). Každý z podrodů zahrnuje tzv. hlavní druhy a od nich odvozené druhy vedlejší vzniklé křížením hlavních druhů, případně křížením kříženců či kříženců a hlavních druhů.

Určování jestřábníků je velmi složité. Některé druhy jsou poznatelné lehce (např. jestřábník oranžový díky oranžové barvě květů nebo jestřábník chlupáček díky jedinému úboru, přičemž stejný znak má ze zástupců podrodu Pilosella už jen vzácný jestřábník velkoúborný), většina však ke správnému určení vyžaduje odborné znalosti a zkušenosti. Determinace hybridních druhů, poddruhů, nesčetných forem a variet je pro laika, ba i pro většinu profesionálních botaniků, téměř nemožná. Při určování hraje důležitou roli odění jednotlivých částí rostliny. Jestřábníky mají tři typy odění: jednoduché chlupy (viditelné dobře i pouhým okem), drobnější žláznaté chlupy (lépe viditelné pod lupou) a hvězdovité chlupy (viditelné pod lupou, při větší hustotě vytvářející plsť). Důležitá je rovněž barva listů, přítomnost či absence a vzhled výběžků, velikost listů na výběžcích a další znaky.

Mnohé druhy jestřábníků jsou vzácné a sběrateli velmi ceněné. Při herbářování jestřábníků by měly být rostliny správně vypreparovány, aby byly rozlišovací znaky dobře patrné, přičemž by měly být zaznamenány některé znaky jako barva listů či čnělky, které se s největší pravděpodobností sušením změní. Z každé populace by měly být sebrány alespoň tři exempláře, což samozřejmě neplatí u malých, vyhynutím ohrožených populací. Především horské jestřábníky se již dvě století těší velkému zájmu sběratelů a u některých druhů počet herbářových položek vysoko převyšuje počet rostlin doposud přežívajících ve volné přírodě, přičemž některé druhy už v přírodě nikdy nespatříme.

U jestřábníků jsou používány některé speciální morfologické termíny, jako například akladium (=stopka středového úboru), flagela (=boční lodyha, zpočátku připomínající nadzemní výběžek, později se stáčející nahoru a nesoucí květenství) či mukronátní žlázka (=žlázka na vrcholu zubů na listovém okraji, zřetelná i bez lupy).

Jestřábník dvouklaný je hlavní druh podrodu Hieracium. Na našem území se vyskytuje 10 od něj odvozených vedlejších druhů. Jedná se o velmi proměnlivý druh, u kterého je uváděno až 170 subspecií.

Rod:
Rod Hieracium (jestřábník) má asi 850–1000 druhů v širším pojetí, 10000–15000 druhů v pojetí užším, které rostou po celém světě (s výjimkou Antarktidy). Na našem území se vyskytuje přibližně 115 druhů rodu Hieracium.

Záměna:
Jestřábník dvouklaný je zaměnitelný za jestřábník zední.
Jestřábník dvouklaný se dosti podobá mnohem běžnějšímu jestřábníku zednímu. Rozeznáme je podle odění zákrovních listenů - jestřábník dvouklaný je má bez nebo s nanejvýš roztroušenými stopkatými žlázkami, s roztroušenými až četnými jednoduchými chlupy a obvykle četnými hvězdovitými chlupy, naproti tomu jestřábník zední má zákrovy pokryté četnými až hustými stopkatými žlázkami, bez jednoduchých a často i bez hvězdovitých chlupů; jestřábník dvouklaný má obvykle volné vrcholíky a zelené až mírně nasivělé listy, kdežto jestřábník zední mívá vrcholíky víceméně stažené (a s více květy) a listy tmavě až trávově zelené. Oba druhy se liší také ekologicky - jestřábník dvouklaný roste nejčastěji na skalách a skalnatých výchozech, jestřábník zední především v lesech a jejich lemech.

Etymologie:
Hieracium z řeckého slova hierax (jestřáb), jak uvádí Plinius, jméno mohlo vzniknout podle pověsti o jestřábech, kteří si mléčnou šťávou ostřili zrak;
bifidum dvouklaný, podle stavby květenství, protože má obvykle volné vrcholíky.

Synonyma:
---

Fytocenologie:
Na našem území se vyskytuje ve společenstvech svazů Diantho lumnitzeri-Seslerion, Alysso-Festucion pallentis, Helianthemo cani-Festucion pallentis, Agrostion alpinae.

Biotopy:
---

Ochrana:
Jestřábník dvouklaný je ohroženým druhem naší květeny (C3), zákonem však není chráněn.

U nás roste v Čechách (v některých oblastech poměrně často až roztroušeně, jinak vzácně), na Moravě pouze v některých oblastech (roztroušeně až vzácně).

Celkové rozšíření:
Jestřábník dvouklaný roste v Evropě se souvislejším rozšířením v Alpách, Karpatech a Balkánských pohořích, izolovaně v Rusku.

Index:
Hieracium bifidum Kit. ex Hornem. -- Hort. Bot. Hafn. 2: 761. 1815.

víceletá; evropský, hemikryptofyt; 6-8; 20-40 cm; pahorkatiny-hory; Diantho lumnitzeri-Seslerion, Alysso-Festucion pallentis, Helianthemo cani-Festucion pallentis, Agrostion alpinae

Původní druh květeny České republiky. (Native).

 

 

Místo: Kopřivnice

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: vápencová skála

Půda: kamenitá, mírně vlhká

Světelné podmínky: slunné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 25.5.2010

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka